Fotogalerie

Velké díky Nadaci ČEZ, která nám pomohla s realizací projektu Podpora volnočasových aktivit dětí a mládeže v grantovém řízení: zaměstanecké granty pro rok 2023.

Nakoupili jsme resuscitační sadu Laerdal Little Family QCPR dospělý, dítě, kojenec. Dále zdravotnický záchranářský batoh Paramed EVO XL 46 l. doplněný o náplň do lékárničky pro hasiče DIN 14142, popáleninový chladící gel v lahvičce Water Jel 80 ml. a chladící sprej Icemix 400 ml.

Díky tomuto projektu jsme mohli zase o kousek lépe edukovat děti a mládež v rámci KPR neboli kardiopulmonální resuscitace.

Je jen otázkou času, kdy bude někdo kolem nás potřebovat podat první pomoc a já jsem hrdý na naše děti, které prošly v rámci táborových dovedností i první pomocí.

Jako první probíhala přednáška naší zdravotnicí Helenou Loníčkovou s audiovizuální projekcí na velkém kinoplátně. Poté probíhalo dovysvětelní všech podrobností kolem KPR, jak máme postupovat atd…

Následně se všichni přesunuli ven, kde následovala praktická ukázka první pomoci: od zavolání na tísňovou linku, přes KPR až po příjezd IZS. Každý si vyzkoušel resuscitaci na různých věkových figurínách, které byly připojeny pomocí bluetooth k iPadu. Děti tak dokonce mohly „soutěžit“ mezi sebou v tom, jak dobře provádějí KPR. iPad jim ukazoval v reálném čase, jak si vedou při KPR. Výsledkem dětského snažení bylo zjištění, jak „efektivně“ vykonávají techniku první pomoci a jak by ji mohly během zbytku tábora vylepšovat.

Patrik Loníček, Hlavní vedoucí

Letošní tábor s názvem ,,Stroj času” se uskutečnil ve Dzbelu od pondělí 17. do středy 26. července. Celkem 10 táborových dní. Byly celkem čtyři týmy: Shreci, Kokyčky, Žárovky a Hermelíni.

Žádnému týmu nechyběl pokřik a ani originální vlajka.

Na téma  ,,Stroj času” si naši vedoucí připravili spoustu etapových her. Každý den jsme se přenesli do jiné doby – pravěku, antiky, středověku, komunismu, samozřejmě jsme nemohli minout Ameriku a nakonec jsme se  bezpečně vrátili do současnosti.

Za každou etapovou hru jsme dostávali písmenka k rozluštění celotáborového deníku. Ten se sice nepodařil vyluštit všem skupinkám, ale každý o ,,Stroji času” něco zjistil.

Deníky pro každou skupinku si připravila jedna vedoucí, která i všechny obrázky malovala ručně.

Například v Antice jsme museli postavit co nejlepší a nejhezčí palác nebo chrám z toho co jsme našli v lese. Na pomoc jsme měli akorát provázky nebo gumičky.

Ve středověku jsme stavěli mosty, kde se taky hodnotila krása, ale hlavně pevnost.

V Americe jsme museli kupovat a překupovat potraviny a také jsme tajně překupovali věci z černého trhu, tak aby nás nechytili strážnici a nesebrali nám je.

Myslím si, že nejvíc nám všem dal zabrat komunismus.

Protože se nikomu z nás nepodařilo přejít v noci přes hranice.

V polovině našeho tábora, jsme jeli na výlet do Olomouce, navštívili jsme Arcibiskupský palác, kde jsme společně s Otcem Tomášem Stroganem, kaplanem pro mládež obětovali mši svatou. Otec Tomáš, za námi jezdil i do Dzbelu, byl naší duchovní oporou a taky dohlížel na to abychom se v čase neztratili úplně.

V Olomouci nás taky provedli Hasičskou zbrojnicí.

Poslední večer nemohlo samozřejmě chybět Kasino. Tábor by se určitě neobešel bez opékání špekáčku, povídání historek, luštění morzeovek a také trochy deště.

Naše zdravotnice si pro nás připravila jednu důležitou věc a to KPR – první pomoc.

Tábor jsme si všichni užili co nejvíc jsme mohli.

Chtěla bych ještě poděkovat všem vedoucím a paní kuchařce, že tam s námi byli a že většina vydržela až do konce.

Anička Přecechtělová, účastnice tábora