Fotogalerie

Stejně jako minulý rok jsme se i letos vydali uklidit okolí Brodku u Prostějova. Naše „uklízecí četa“ se sešla v sobotu 13. května v 8:00 u fotbalového hřiště. S úklidem přišly pomoci mladší i starší děti, nejen z Brodku, ale i z okolních vesnic. Každý z nás dostal povinnou výbavu – pracovní rukavice a pytle na odpadky. Hrstka těch, kteří se odhodlali jít do vody dokonce vyfasovala gumáky. Poté jsme si nastínili plán trasy a rozdělili si role. V čele s vedoucími, kteří s námi jezdí na v létě na tábor, jsme vyrazili zvelebovat náš městys. Oproti loňskému roku jsme se tentokrát více zaměřili na potok protékající Brodkem – Brodečku. Začátek naší trasy se mapoval u Domova pro seniory. Poté jsme pokračovali jsme dál proti proudu – část skupiny na obou březích, část se brodila v potoce a lovila skryté „poklady.“ Jeden by nevěřil, co všechno se ve vodě a nánosech bahna a písku ukrývalo! Narazili jsme tam na spoustu železa, starou matraci, lahve a spoustu dalšího. Úklid potoka jsme zakončili opět u fotbalového hřiště. Následovala menší přestávka na pití a malé občerstvení. Jak jsme si odpočinuli, vzali jsme si reflexní vesty a šli pokračovat v úklidu směrem na Drysice. Kolem silnice jsme opět objevili spoustu nepořádku a haraburdí. Našli jsme tam nespočetně pet lahví, rozbité sklo, sáčky, pytle a několik pneumatik. Takto jsme pokračovali až k první křižovatce. Zde jsme si dali přestávku, občerstvili se a zahráli si krátkou hru. Mezitím další vedoucí odváželi na obecní dvůr do Brodku všechny pytle se sesbíraným odpadem. Tím byl náš úkol u konce. Naše „četa“ se pak vrátila zpátky do Brodku. V Brodku jsme pak ještě navštívili obecní dvůr, abychom zjistili, kolik se nám podařilo za celý den sesbírat odpadků. Bude to znít neuvěřitelně, ale podařilo se nám naplnit celé dva kontejnery na odpad! Nakonec jsme zamířili ke hřišti, kde nás po vynaloženém úsilí čekala odměna v podobě opékání špekáčků. Celý den jsem si moc užila. Byla to pro mě a myslím, že i pro všechny zúčastněné zábava. A měla jsem taky skvělý pocit z toho, že děláme něco dobrého a pomáháme přírodě a Zemi, aby byla hezčím místem pro nás všechny. Už se těším na příští rok a další úklid – určitě půjdu zase!

Natálie Vaňková, účastnice

V pátek 18. listopadu jsme se po více než třech měsících znovu setkali se svými kamarády z tábora, tentokrát v Rychtářově. A to v rámci naší další společné akce s názvem Eko-víkend.

Po příjezdu na místní faru v Rychtářově jsme se ubytovali a přivítali se s našimi známými z táborů. Na letošní letní tábor jsme také zavzpomínali při promítání fotek a videí.

Páteční večer uzavřela mše svatá s otcem Stroganem. Je to moc hodný a veselý kněz, který za námi rád jezdí na letní tábory a tráví tam s námi čas. Vždy má pro každého z nás dobré slovo nebo vtipnou historku v záloze a je také vždy připraven nám se zaujetím povídat o Pánu Bohu.

Těsně před spaním si ještě dva z vedoucích připravili „večerníček.“ Předvedli nám improvizovanou scénku, která všechny rozesmála a velmi pobavila.

Následující den po snídani nás čekalo dopoledne nabité společnými hrami. Po těchto vtipných vzdělávacích hrách jsme se vydali na procházku kolem vesnice poznat její okolí a nedaleké zříceniny. Poté jsme se vrátili zpátky na ubytování, kde už byl připraven oběd. Po obědě jsme měli prostor pro osobní volno.

Po poledním klidu jsme se v rámci další hry vypravili na poněkud dobrodružnou výpravu ve čtyřčlenných týmech – naším úkolem bylo zjišťovat a sbírat různé informace po vesnici v omezeném časovém limitu.

Když jsme se po příchodu na faru zahřáli a občerstvili, měli jsme čelit další nelehké výzvě v podobě „Bludiště“. Sice jsme zde nebojovali o „zlatého bludišťáka“, zato jsme ale museli prokázat své přírodovědné a ekologické znalosti, zručnost a týmovou spolupráci.

Po večeři jsme si všichni odpočinuli u filmu. A jako pohádku na dobrou noc nám vedoucí zahráli tak trochu jinou Popelku – Popolušku. Také jsme tento poslední večera měli trochu posunutou večerku a mohli jsme si proto ještě povídat na pokojích a trávit společně čas.

Neděli jsme zahájili mší svatou ve zdejším farním kostele v Rychtářově.  Zbytek dne už se poté se nesl v duchu balení, loučení, a nakonec odjezdu domů.

Potáborové setkání jsme si náramně užili a těšíme se na tábor nebo jinou další společnou akci.

Nikola Vrtalová, účastnice tábora